Vždy věrní
Příspěvky
Díl 1 - V bezpečí
22. 2. 2019
Vlastně nepotřebovala znát odpovědi. Je v nemocnici, to znamená, že byla zraněná. A zraněná byla často, vždy jinak, ale vždycky se někdo vrátil, aby jí ublížil. Protože jim nedokázala dát odpovědi, které od ní chtěli.
Musí pryč. Musí mít jistotu, že už se k ní nedostanou. I smrt je milosrdnější než návrat...
Díl 2 - Modrá
23. 2. 2019
Dívčí umývárnu trefila až na pátý pokus. S povzdechem složila svoji hromádku věcí a začala umývárnu zkoumat. Právě vycházela z kabinky, když kolem ní něco s vřískotem prosvištělo. Vrhla se na zem ke zdi a zděšeně zaječela - přímo naproti ní půl metru nad zemí levitovala poloprůhledná dívka s tragickým výrazem.
XXX
„A jak spolu vychází pan Potter s mladým panem Malfoyem, Poppy?“
„Moc dobře ne. Vlastně vůbec ne. Pan Malfoy dává panu Potterovi pořádně zabrat, hlavně při famfrpálových turnajích, a ten mu to odhodlaně vrací. Někdy to vypadá, že se navzájem zabijí, Garricku…“ nešťastně si povzdechla. „Ale teď bychom měli slečně Everdeenové vybrat hůlku, ne?“
XXX
„Chápu tvé obavy a plně souhlasím, že je potřeba připsat na náš seznam problémů i tenhle a vyřešit ho.“
Najednou se ozvala rána, silnější, než ty ostatní, které do této chvíle úspěšně ignorovali. Brumbál si rezignovaně povzdechl. „A musíme ho vyřešit dřív, než zničí celé sklepení a škola nám spadne na hlavu…
Díl 3 - Stín
26. 2. 2019
„Dobrý den, pane profesore, nevíte, kde je profesor Kratiknot?“ zeptala se velmi opatrně.
„Vím, slečno Everdeenová,“ pronesl temně. „Momentálně se nachází mimo školu a mne posílá, abych Vás uvedl do problematiky kouzelnických soubojů. Předpokládám, že proto jej hledáte.“
Cože, Snape?
XXX
Následující souboj trval překvapivě dlouho. Měla dost silné podezření, že ji šetří... Nebo spíš - byla si tím v podstatě jistá. Myslela, že bude do minuty po všem, ale teprve po pěti minutách začal mít Snape převahu. Vysílal stále silnější kletby, stále rychleji. Ve finále se už Selena jen bránila a snažila se necouvat moc daleko. Pak přišel zlomový okamžik, který ani jeden z nich nedokázal předvídat.
XXX
Probrala se, až když do ní někdo vrazil a zlostně pronesl: „Koukej kam lezeš, šprtko!“
Zároveň se ozval dvojí hýkavý smích. Zvedla svou učebnici Lektvarů, kterou upustila a vhlédla. Dívala se na bledého chlapce s téměř bílými vlasy v hábitu se zeleným lemováním.
Díl 4 - Vyrovnáni
13. 3. 2019
Selena obrátila pozornost zpět k práci. Zanedlouho ji však vyrušil zvuk ještě podivnější než před tím. On… Chrčel?
„Co to zas…“
Slova jí zmrzla na rtech. Zírala na něj, nechápala, co se děje. Vyděšeně se držel za hrdlo a vydával podivné zvuky.
„Malfoyi?“ vstala a pomalu k němu zamířila.
To je zas nějaký blbý vtip? Pokud ano, je to rozhodně idiot.
V půlce učebny jí to došlo. Nebyl to vtip. Zmijozel na druhé straně místnosti se dusil.
XXX
„Jdete pozdě, slečno Everdeenová. Strana 391.“
Jako bych to nevěděla, pomyslela si.
„Já vím, omlouvám se,“ uhnula před zkoumavýma očima pohledem a upřímně doufala, že si v šeru podzemní chodby nevšiml, jak vypadá.
Protáhla se kolem profesora a tak rychle, jak jen byla schopná, vyrazila k učebně lektvarů. Nesmí brečet, nesmí…
XXX
Profesor Kratiknot stál na improvizovaném stupínku, aby byl aspoň tak vysoký jako studenti, profesor Lektvarů za ním. Stoly z Velké síně zmizely, vypadala podivně prázdně… Až do chvíle, kdy se přihrnuly desítky lidí.
Filius přelétl své obecenstvo pohledem. Mohou začít.
Díl 5 - Jeden navíc
13. 3. 2019
„…je vlastně docela hezký, že? S tím jeho pohledem, světlými vlasy… Chudáček, tu poslední kletbu si tehdy nezasloužil.“
Kdo tohle proboha byl?!
Neodvažovala se podívat, ale dala by cokoliv za to, aby to věděla.
„Myslíš hezký, když zrovna nepije ke snídani krev…“
XXX
„Oh, tak moudrá a všímavá,“ pitvořil se, „nejsi náhodou z Havraspáru? Kde máš knížky, co? Musíš v nich přece všechno hledat, ne? Našlas v nich i tohle? To je dost dlouhá věta, tos musela někde přečíst,“ vysmíval se jí do očí. V Seleně to vřelo.
Narovnala se a s ledovým klidem řekla: „A ty jsi vypatlaný a ubohý. Nejsi ty spíš Nebelvír než had?“
XXX
Draco vykřikl, padal. Nevěděl proč vlastně, vždyť umírá. Všechno jej bolelo, rány krvácely, neměl se jak bránit, hůlka byla bůh ví kde...
Díl 6 - To neuděláš!
13. 3. 2019
Všechny pohledy v místnosti se upíraly na dveře, kterými právě prošel. Jako první se tiše ozvala Narcissa: „Je tak mladý… Je to jen dítě...“
„Je mladý, ale zajisté dokáže vše, co si náš pán bude přát,“ ozval se popuzeně její manžel.
„Bude skvělý, Cissy. Vychovali jste ho dobře. Ten hoch se nevzdává. Je to náš velký drak…“
XXX
Flint s Montaguem okamžitě přestali vysílat kletby. Severus čekal. Věděl, že situace před ním je velmi ošemetná, stejně tak věděl, že kdyby zasáhnul, všechno by zničil. Její stínová magie donutila Zmijozel ke strachu. Prohlášení směřované Dracovi jí vyneslo obdiv a respekt. Ale tohle?
XXX
„Nic nevíš…“ Po tváři mu začaly stékat slzy. „Nevíš, proč to chci udělat. Nevíš, čím jsem si prošel. Nevíš, co musím udělat!“ křičel.
„Ne, to nevím,“ odpověděla rozhodně, stále ještě se jí dařilo držet si klidnou masku. „Ale vím, že tohle není řešení. Nemusíš mi nic vysvětlovat. Nic mi neříkej, pokud nechceš, je mi jedno co za tím je. Ale nenechám tě to udělat.“
Díl 7 - Temná tajemství
15. 3. 2019
„Vážně jsi v pořádku? Vypadáš, jako bys viděla bubáka, co Snape zmínil Umbridgeovou…“ zeptal se jí, opravdu měl o ni starost. Překvapoval sám sebe…
Při zvuku jména profesorky Obrany proti černé magii sebou trhla. Zhluboka se nadechla.
„Ne, nejsem. Ale je to osobní…“ Podívala se mu do očí. „V pondělí budu v pořádku. Jen… Potřebuju přemýšlet.“
XXX
Klusal za ním studenými chodbami bradavického sklepení a neodvažoval se vydat jakýkoliv hlasitější zvuk. Tak rozzuřeného ho ještě nikdy neviděl. Musel si přiznat, že měl ze svého profesora strach.
XXX
„Kam si jako myslíš, že jdeš?“ ozval se za ní kousavý hlas.
Otočila se a sledovala Malfoye, jak se k ní nasupeně blíží.
Co se mu zas nelíbí?!
Zastavil kousek před ní a nadechoval se, aby něco řekl, když se ozvala ohlušující rána. Oba nadskočili a podívali se směrem, ze kterého přišli. Že by Parkinsonová probourala Zabinim zeď…?
Díl 8 - Veselé Vánoce
22. 3. 2019
Ruku však už nestáhl. Opatrně schoval za ucho neposlušný pramen tmavých vlasů, pomalinku přejel po lícní kosti. Zvedl pohled od svých prstů, byl tak… Zvláštní… Zadíval se do vykulených modrozelených očí před sebou. Hleděly na něj se směsicí strachu a nedočkavosti. Zaváhal, ten podivný pocit tu byl zase. Pomalinku se nahnula k němu, jako by ho nechtěla vyplašit.
XXX
Dorazil do Komnaty nejvyšší potřeby, bez její přítomnosti byla tak prázdná a nepřívětivá… Otřásl se. Přejel rukou po křesle, ve kterém sedávala… Vybavil si ty večery, kdy v něm opravdu seděla, nohy přehozené přes opěradlo, v rukou šálek s čajem. Naslouchala mu, chápala, neodsuzovala. Smála se na něj, přestože věděla tolik věcí…
XXX
Vůbec nebyla schopná pochopit, co se děje. Pokoušely se o ni mdloby. Vůbec si nevšimla, že se blíží zbytek procesí, než byli těsně u ní. Někteří na ni hleděli s hrdostí, jiní se zájmem. Profesorka Trelawneyová na ni zpoza svých obřích brýlí s posvátným strachem.
Díl 9 - Věříš mi?
29. 3. 2019
Uršula zmizela těsně před tím, než její hlavou prošla učebnice Bylinkářství.
Zmijozel začal vztekle přecházet po pokoji, zatímco Selena přivolala učebnici (vzhledem k tomu, že stále doháněla předchozí ročníky, měla u sebe všechny), našla poslední kapitolu a pustila se do čtení.
„O čem to je?“ přisedl si k ní Draco, když se konečně uklidnil.
„Přeměna ve zvěromága...“
XXX
„... Ten pitomý blonďák, o kterém mluvíš, je jmenuje Malfoy. Draco Malfoy. A je náhodou jeden ze Zmijozelských prefektů. Viděls ho dneska před turnajem? Jistěže viděl, byls přece mezi nima, že?“ odpověděla si okamžitě.
Daltonovi se v očích objevil strach.
Výborně…
XXX
„Zdravím Vás, pane Malfoyi. Gratuluji k postupu a…,“ úlisný hlas na chvilku umlknul, muž jej sjel pohledem, „Váš otec Vás pozdravuje.“
Všichni zaujatě sledovali Draca. Tvářil se naprosto netečně, jako by pro něj byla tato situace naprosto běžná. Jen Selena věděla, že nemá daleko k mdlobám.
„Děkuji,“ odpověděl neurčitě a mírně pokývl.
Muž mu věnoval tak ledový úsměv, že Pansy pustila jeho ruku a ustoupila. Poté nevzrušeně pokračoval v chůzi směrem do hradu, jeho studenti dokonale sešikovaní za ním.
Díl 10 - Prosím
5. 4. 2019
„Cos to řekl?“
Draco se zarazil, v příští vteřině mu došlo, co mu ve vzteku ujelo.
„Sel, není…“
„Mluv.“
Založila si ruce a výhružně jej probodávala očima. Ten pohled znal, tohle nebylo dobré…
XXX
„Potter není jediný, kdo na nás zírá.“
„Já vím, znervózňuje mě to.“
Dracovi se najednou na rtech objevil potměšilý úsměv.
„Tak jim dáme dobrý důvod zírat.“
XXX
Karkarov vypadal, že vybouchne. Pohledem přeskakoval ze Seleny na Draca, jako by se rozhodoval, kdo z nich má na té křivdě větší podíl. Po minutě upřeného pohledu začínal vypadat klidnější. Narovnal se, sjel celou Velkou síň zkoumavým pohledem. V příštím okamžiku zařval na své studenty, Velkou síní zazněl vylekaný šum, všichni Kruvalští včetně ředitele mířili na Bradavickou dvojici.